Vinařská obec Valtice: 587 ha vinic

23 tratí:

v Úvalech - Kamenné hory, Hůrka, Pod Sluneční horou, Sonnenberg, Nad mlýnem, Panský kopec, Za humny, Staré hory, U cihelny, Jižní svahy,

ve Valticích - Nad Peklem, Terasy u Křížového sklepa, Pod Reistnou, Knížecí vyhlídka, Hintertály, Jižní svahy, Terasy u hranic, Sacny, Kačisdorfské pole, Horní čtvrtě, Culisty - Dlúhé, Hájky, U sv. Anny.

 

Terroir Valticka je v porovnání s ostatními vinohradnickými polohami Moravy naprosto specifickým a charakterem produkovaného vína nenapodobitelným. V čem je „valtické terroir“ tak specifické? Odpověď je nutno hledat hlavně v dávné geologické minulosti, kdy se formovalo podloží dnešních valtických vinic.

Katastr obce Úvaly a Valtic leží geologicky na severozápadním okraji mladotřetihorní vídeňské pánve. Vídeňská pánev vznikla v důsledku rozsáhlých horotvorných pohybů Alp a Karpat před cca 15 – 16 miliony let kdy došlo k poklesu území na sever a východ od Alp. Bezprostředně po poklesu vídeňské pánve proniklo do vzniklé prohlubeniny mělké subtropické moře středního miocénu. K nejstarším sedimentům tohoto teplého moře patří převážně vápnité písky, vápnité jílovce a bělavé řasové vápence někdy s polohami písků a štěrků. Ke konci středního miocénu došlo k přerušení spojení s jižními (dnešním Středozemním mořem) a východními moři a na území vídeňské pánve vzniklo Sarmatské moře, které v průběhu věků ztrácelo svou slanost. Před cca 11,5 mil roků byly vody v této oblasti sladké. Na dně jezera se usazovaly převážně jíly, v mělčích polohách písky. To dokládají mnohé strže v horní části zámeckého parku a hloubené vinné sklepy ve východní části města (zejména v ulicích Josefské a Polní). Přibližně před 7 – 9 mil. roky došlo k poklesu hladiny vnitrozemského moře vlivem zanášení dna sedimenty, kdy se oblast přeměnila na soustavu říčních koryt a jezer, které v průběhu věků zanikly. Ve čtvrtohorách, to je přibližně v průběhu posledních 2 mil. let, se střídaly teplé meziledové a ledové období, které byly příčinou intenzivní erozivní činnosti. Vlivem západních a severozápadních větrů došlo k zavátí převážně východně a jihovýchodně orientovaných svahů v okolí Valtic, hlavně dominantního vinařského kopce Rajstny a přilehlých pohraničních hřebenů.
V této době a za těchto podmínek se vytvářelo podloží známých vinařských valtických tratí. Převážná část vinic je položená v prostoru jižně od města na pohraničním hřbetu táhnoucímu se od obce Sedlec až k rakouské obci Katzelsdorf. Charakteristikou těchto poloh jsou velmi hluboké spraše, které jsou výhodou v prvních letech života vinice a ve spodních vrstvách uložené vápencové usazeniny, které réva tolik miluje v dospělosti. Proto valtická vína, pocházející hlavně ze starších vinic, mají nenapodobitelný minerální podtext umocněný robustním tělem založeném na sprašovém základě žírné jižní Moravy.

Důležitou součástí vinařského terroir je umění lidí a tradice výroby vína. Víno provází člověka od nepaměti a lidé se k němu chovali vždy s úctou a pokorou. V oblasti střední Evropy pěstovali révu vinnou již naši keltští předci a Keltové jakoby vdechli valtické kotlince genius loci spojený s vinařstvím na věky věků. Kdo je jen trochu vnímavý k přírodním silám a energiím cítí v místním víně starobylost a aristokracii vinic spojenou s uměním valtických sklepmistrů předávaným z generace na generaci.

Největší vinařské autority tvrdí, že špičková vína by měla zrát pod římským obloukem, tedy v klasickém vinném podzemním klenutém sklepě. Věhlas valtických sklepů přesahuje již dávno hranice Moravy a České republiky. Málo milovníků vína ale ví, že víno ve Valticích se vyrábí, školí a skladuje ve více než pěti stech padesáti sklepích.

Sluneční svit, celková roční teplota a dešťové srážky jsou jednou z podmínek fyziologického uzrávání hroznů. Valtice ležící v nejjižnějším cípu České republiky jsou jednou z mála obcí dosahující průměrných hodnot - roční teploty přes 9°C, srážky přes 550 mm a více jak 2 tis hod. plného slunečního svitu.